Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
O JÓZE PDF Tisk Email

O józe toho bylo v literatuře napsáno již mnoho a účelem těchto stránek není opakovat či citovat jogíny a myslitele. Co se týče doporučené literatury, pro ty kteří mají chuť čerpat informace nejen z našich kurzů, tuto naleznete zde.

To co však považujeme za důležité sdělit, je že v našich kurzech se nesetkáte s žádným náboženstvím, nebudou vám vštěpovány fanatické myšlenky, ani vás nebude nikdo přesvědčovat, abyste na cokoliv změnili váš dosavadní názor. Je pouze na vás, na kolik se do jógové praxe ponoříte a necháte se jí ovlivňovat. Vše co vám je na kurzech předkládáno, je pro vaši inspiraci, zamyšlení a pokud budete mít zájem myšlenky rozvíjet a dělit se o ně, rádi vám umožníme, abyste vyjádřili svůj názor či kladli otázky, na něž se pokusíme odpovědět. Nejlepší příležitostí pro takovéto sdílení bývají letní pobyty s jógou, kde potkáte rovněž další učitele i žáky a naleznete je zde.


Co je to jóga?

Jóga v původním významu zamená jho. Nejbližší český překlad je spojení, nebo-li obnovení spojení individuálního Já (átman) s univerzálním Bytím (paramátman). V sanskrtu je slovo jóga odvozeno od slovního kořenu judž. Do češtiny se nejčatěji překládá jako spojit, sjednotit nebo ovládnout.

Nejstarší zmínky o józe pocházejí z bráhman (900 až 500 př. n. l.) a z upanišad (900 př. n. l.). Za nejznámější díla pojednávající o józe lze považovat Bhagavadgítu (200 př. n. l.) a Pataňdžaliho jóga sútry (300 až 200 př. n. l).

Slovo jóga je ve zmíněných dílech užito v mnoha spojeních a významech. Mezi nejznámější patří:


HATHAJÓGA - (jako část Pataňdžaliho klasické aštangajógy) je jóga fyzických cvičení, využívající pozic (ásan), které vitalizují celý organismus včetně energetického (pránického) těla člověka.


RÁDŽAJÓGA - (královská jóga) - osmistupňová stezka pevné vůle a sebekázně. Jednotlivé stupně jsou:


1. Jama - zdrženlivost, zákazy, které rozvíjí správné jednání.

Ahimsa, nenásilnost, neubližování myšlenkou, slovem ani činem.
Satja, pravdivost v myšlence, slově i činu, které se musí vždy shodovat.
Astéja, nekradení, nesobeckost.
Brahmačarja, mravnost, pohlavní čistota, resp. oproštění se od chtíče v myšlence, slově i činu.
Aparigraha, nelakotnost, nehromadění až bezmajetnost.


2. Nijama – příkazy, které rozvíjí duchovní hodnoty.

Sauča, čistota těla i mysli, kdy čistá mysl nepropadá světskosti a orientuje se k božským kvalitám.
Santoša, spokojenost z jejíhož rozvoje vyplyne blaženost.
Tapas, askeze jež probouzí vnitřní oheň spalující hlubší nečistoty těla i mysli.
Svadhjája, studium posvátných písem, které povzbuzuje a ujasňuje duchovní úsilí.
Íšvara pranidhána, uctívání osobního Boha, resp. kontakt s duchovními úrovněmi.


3. Ásana – pozice těla, klasická hathajóga.

Prostřednictvím hathajógy usilujeme o dokonalé tělo, které se stává nástrojem zajišťujícím harmonii mysli. Prostřednictvím hatha jógy odhalujeme svůj skutečný duševní stav. Skrze odhalení a přijetí tohoto stavu, můžeme tento měnit až do stavu, kdy dosáhneme takové harmonie, která nám umožní nacházet hlubší pravdy bytí.


4. Pránájáma - ovládání dechu, nádechu, výdechu a zadržení dechu.

Špatný dech s projevuje nedostatkem odolnosti vůči únavě a odporem k tělesnému úsilí. Je zdrojem nervozity a podrážděnosti.

Správný dech tělo posiluje a udržuje zdravé. Dokonalým dechem mizí přebytečný tuk, rozjasňuji se oči a celý obličej, hlas se stává melodickým, soustředění je snadné a dochází k probuzení skrytých sil.


5. Prátjáhára - ovládání smyslů, nelpění na objektech smyslů.


6. Dhárana – koncentrace, zaměření smyslů.


7. Dhjána - meditace, rozjímání o univerzálním bytí.


8. Samádhi - kontemplace, nazírání, spojení se s univerzálním bytím. 


KARMAJÓGA - jóga nesobecké činnosti. Jogín se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým. Tímto se očišťuje charakter člověka, jeho mysl i vědomí.


BHAKTIJÓGA - jóga lásky a oddanosti. Jogín (bhakta) uctívá božstvo v některé jeho podobě či formě a odevzdává mu svůj život. Láska a sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jogín dosahuje osvícení.


DŽŇÁNAJÓGA - jóga poznání a moudrosti. Jogín dospívá k sebepoznání a osvícení studiem a meditací.


KUNDALINÍJÓGA - jóga probuzení energie zvané kundaliní šakti neboli hadí síly. Jogín pracuje s energetickými centry v pránickém těle (čakry) a drahami, jimiž energie proudí (nádí). Při probuzení hadí síly, tato stoupá z kořenové čakry (Muladháry) skrze jednotlivé čakry až po temenní čakru (Sahasráru).


GURUJÓGA - jóga uctívání mistra. Jogín dosahuje osvícení díky přímé pomoci svého mistra (guru), který jej vede a usměrňuje.

 


Ať již se jogín rozhodne praktikovat jakoukoliv cestu jógy, vždy musí začít od začátku. Od začátku, který má každý někde jinde, neboť každý je na jiné úrovni poznání. Je třeba si tuto úroveň velmi upřímně uvědomit a zpracovávat svůj charakter, svoje tělo i mysl krok za krokem tak, aby základy byly pevné, pravdivé a jogín se na ně mohl spolehnout.

Jóga je cestou od temnoty ke světlu, od nevědomosti k vědomí. Skrze jógu dochází k poznání, pochopení a skrze pochopení mizí nevědomost a přichází štěstí. Skrze jógu se stáváme vědomými bytostmi. S vymizením nevědomosti, mizí i utrpení, jehož je nevědomost zdrojem. Skrze jógu se stáváme vnímavými bytostmi. Vnímáme sebe i okolí. Jóga je o vnímání přítomnosti. Jóga je o přijetí přítomnosti. Žít v józe znamená neustále si připomínat vědomí přítomnosti. Je-li jóga chápána správně, tedy celistvě bez rozlišování, je třeba si uvědomit, že jóga je vlastně způsob života. Způsob života v naprostém splynutí bez odlišení. Za jogína se může považovat ten, kdo si je stále vědom svých činů stejně tak jako jejich následků, které je připraven nést. Jóga je praktickou cestou, kde vše závisí pouze na nás. Cestou založenou jen na vlastním poznání a zkušenosti. Pokroku dosahujeme zevnitř, nikoliv z vnějšku. Nikdo nám nepřinese štěstí, zdraví ani spokojenost. Pracujeme pouze s tím, co máme stále k dispozici. Našimi nástroji jsou tělo, mysl a intelekt. Nastoupit cestu jógy znamená, vydat se na cestu poznání sebe sama. A nutno říci, že tato cesta je cestou odvážného a vytrvalého ducha.  


Pohnutky vedoucí jednotlivce k józe mohou být různé a je vhodné, aby si každý uvědomil proč chce jógu praktikovat a čeho chce skrze jógu dosáhnout. Od toho se pak odvíjí, na jakou příčku priorit jógu do svého života zařadí a tudíž jakým přínosem mu jóga může být.


Přejeme tedy všem, kteří se rozhodnou vydat po této cestě, aby jim nechyběla odvaha, vytrvalost ani pravá touha po poznání.


Hari óm